Bitcoin – digitální zlato, nebo tulipánová bublina?

Slyšel o něm už snad každý, Bitcoin a další kryptoměny dnes hýbou světem a čím je cena Bitcoinu vyšší, tím častěji se o něm v médiích dočteme.

Bitcoin vznikl před 12 lety a jeho skutečného zakladatele dodnes neznáme. Jedná se o decentralizovanou digitální měnu, které má být pouze omezené množství, resp. 21.000.000 mincí. To je zároveň jeho hlavní výhoda, protože ve světě fiat měn, jejichž kupní sílu si centrální banky ředí dle své libosti, mají množstvím omezené komodity typu zlato, stříbro, diamanty či limitované sběratelské předměty vždy navrch.

Můžeme ovšem Bitcoin považovat za komoditu? Svým způsobem ano, můžeme. Takzvaní „těžaři“ BTC potřebují ke generování nových mincí počítače, a počítače spotřebovávají elektřinu, v dnešním světě klíčovou komoditu. Každé 4 roky se pak odměna těžařů snižuje na polovinu. To znamená, že jeho těžba je společně se zvyšujícími se cenami elektřiny dražší, podobně jako těžba zlata a dalších tradičních komodit.

Bitcoin i zlato mají spoustu společného, obojího je omezené, stále se ztenčující množství. Jejich těžba je čím dál náročnější, jednoho dne se nevyhnutelně zastaví a zatímco je velká část zlata ztracena na dně oceánu v potopených vracích lodí, mnoho digitálních mincí je zase uloženo ve ztracených pevných discích někde na skládkách a v peněženkách, jejichž vlastníci již zemřeli nebo zapomněli heslo. Celková hodnota zlata na naší planetě se odhaduje někde mezi 10 a 11 biliony dolarů, současná tržní kapitalizace Bitcoinu je okolo 1 bilionu. Pokud by tedy Bitcoin měl nahradit funkci zlata, má prostor až k desetinásobnému růstu.

Nesmíme ovšem zapomínat, že zatímco ze zlata si můžeme vyrobit třeba krásné šperky či elektroniku, v případě Bitcoinu se můžeme maximálně kochat čísly v počítači a jediná jeho hodnota tak spočívá (kromě množství spotřebované elektřiny při jeho těžbě) ve víře lidí, že jednoho dne bude mít Bitcoin hodnotu mnohonásobně vyšší a jeho cena se stane jakýmsi obecně uznávaným paradigmatem. Víra lidí ve zlato je tady již tisíce let, Bitcoin je tady teprve dvanáct let. Je tedy velice pravděpodobné, že zlato a „reálné“ komodity si svou hodnotu i udrží po zbytek našich životů, kdežto v případě Bitcoinu, kdy kupujeme pouhý vzduch, čísla v počítači, která jsou mladší než my samotní, tomu tak být nemusí. Nákup Bitcoinu představuje velké riziko, při kterém může dojít až ke ztrátě všech zainvestovaných prostředků, a na to nesmíme zapomínat. Rovněž je dobré si připomenout tzv. tulipánovou horečku v 17. století, kdy lidé věřili v jedinečnost tulipánů. Jediná cibule se pak prodávala za peněžní ekvivalent i několika domů.

O kryptoměnách se hovoří jako o penězích budoucnosti, za které si lidé budou moci kupovat různé zboží, od základních potravin až po nemovitosti či automobily. První krok z velkých hráčů už učinila Tesla, která začala akceptovat platbu Bitcoinem. Osobně jsem vůči tomuto využití kryptoměn značně skeptický, a to ze dvou důvodů. Tím prvním je jejich obrovská volatilita. Představte si, že dnes stojí automobil od Tesly 1 BTC, pokud jej však budete kupovat až zítra, tento obnos už vám na daný automobil nebude muset stačit, neboť hodnota Bitcoinu náhle poklesne o 10% a vy tak budete muset směnit další peníze za Bitcoiny. Stejnou logikou může dnes ráno stát chleba 20 Kč v BTC a večer to bude 30 Kč. V historii lidstva najdeme mnoho případů zvýšené inflace až hyperinflace, nicméně v rámci běžných měn fungují centrální banky, které mají nástroje k její kontrole a zároveň nástroje k udržování měnové stability. Kryptoměny tuto centralizovanou instutuci nemají, jedna z jejich hlavních výhod je tak zároveň jejich největší překážkou na cestě k novému finančnímu systému. Další nevýhodou jsou pak poměrně vysoké transakční poplatky, bez kterých by ovšem celý systém nemohl fungovat.

Osobně si myslím, že kryptoměny v dohledné době jen tak nezmizí a své místo si ve finančním světě nakonec získají, avšak nikoli jako platidlo. Je pravděpodobnější, že budou společně se zlatem a drahými kovy plnit spíše funkci dlouhodobého uchovatele hodnoty. Rozhodně bych na to však nevsadil své celoživotní úspory.